Školní hodnocení znalostí a dovedností žáků – slovně nebo známkou?

Školní hodnocení tvoří velmi významnou součást vyučovacího a vzdělávacího procesu, kterým každé dítě prochází během povinné školní docházky. Největší význam má jeho funkce informační, motivační a diagnostická.

Jaký typ hodnocení je však lepší? Je to hodnocení slovní nebo známkou? Obě formy se dají používat jak vhodným, tak i nevhodným způsobem. Velký význam má také počet žáků ve třídě a schopnosti učitele jednotlivé žáky nejen diagnostikovat, ale přistupovat k nim individuálně a citlivě.

Hodnocení známkou

Školní známka je jakýmsi vyjádřením žákova výkonu v porovnání s ostatními ve třídě a to v určitém časovém období. Jedinec je tak porovnáván s ostatními a ne vždy známka dostatečně vypovídá o jeho znalostech a dovednostech. Patří však mezi velmi jednoduché komunikační prostředky. Pro rodiče je to signál, zda školní příprava a učení probíhá dle jejich očekávání či nikoli. Velká většina rodičů stále zastává názor, že známka je srozumitelný a snadno pochopitelný hodnotící nástroj.

Negativem je fakt, že špatná známka podporuje u dětí negativní emoce.

Hodnocení slovní

Z pohledu učitele často bývá slovní hodnocení časově náročnější, ale zároveň umožňuje postihnout celou osobnost žáka. Bývá výstižnější, přesnější a přináší větší množství informací. Neinformuje pouze o prospěchu, ale také o znalostech a dovednostech, o přístupu ke školní práci a k samotnému vyučovacímu procesu. Nenásilnou formou odhaluje i nedostatky, motivuje dítě ke zlepšení. Mnohem lépe vystihuje silné stránky žáka. Přestože vychází z pozitivního, je potřeba v něm uvádět, citlivou formou, i nedostatky. Ideální formou je doporučení, co je potřeba zlepšit a jakým způsobem na sobě pracovat.

Mezi velká pozitiva patří fakt, že mezi dětmi neprobouzí rivalitu.