Alternativní výukové metody podporují dětskou kreativitu

Tyto výukové metody se začaly rozvíjet s rozvojem alternativního školství. Žákům nabízejí odklon od klasického vzdělávacího systému. Odlišnost se může projevovat ve specifickém obsahu vzdělávání, v organizaci a metodách výuky nebo v hodnocení vzdělávacích výsledků žáků. Některé druhy alternativních metod mohou být velmi efektivní, jiné jsou naopak méně efektivní. Vždy záleží na tom, jakým způsobem budou využívány a jakou formou se dětem podají.

Důležité rysy alternativních forem výuky

Alternativní formy výuky mají za cíl podpořit vlastní poznávací činnosti žáků, mezi něž patří aktivita, tvořivost, kreativita a především samostatnost v rozhodování. Objevuje se celá řada tendencí, díky kterým lze tyto procesy podporovat.

• Pozitivní přístup – Veškeré použité metody by měly směřovat k tomu, aby žák podal maximální výkon, jež mu zároveň přinese dobrý pocit. Důležité je podporovat jeho sebedůvěru. Velký význam zde hraje pochvala, i za malé úspěchy, a pozitivní pracovní atmosféra.
• Individualizace vlastní činnosti žáka – Veškeré žákovské činnosti jsou realizovány s ohledem na různé temperamenty dětí, různé používání celé řady učebních stylů, různorodé pracovní tempo žáků, různé úrovně znalostí, zkušeností, schopností a dovedností. Dětem jsou nabízeny různé možnosti činností, mezi něž patří dialog, diskuse, problémové úlohy, tvorba projektů a další.
• Variabilita – Žákům je umožněno využívat různé postupy, které vedou k požadovaným výsledkům plánované činnosti.
• Spolupráce – Žáci pracují formou spolupráce a to bez soupeření. Jedná se o formu pomoci, rady, ale i obhajoby vlastního názoru. Díky tomu dochází k podpoře empatie a pomoci slabším.
• Zdravotní hledisko – Veškeré metody by měly brát ohled na zdravý životní styl a měly by v dětech podporovat odpovědnost za vlastní zdravotní stav.